|
|
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu
Juhasová, Veronika ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zaobírá sexuálními a genderově motivovanými zločiny, jak jsou upraveny v Římském statutu a dalších pramenech práva Mezinárodního trestního soudu, a způsobem, jakým je tato úprava uvedena do praxe. Cílem této diplomové práce je zhodnocení přístupu Mezinárodního trestního soudu ke stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů prostřednictvím deskripce jeho právního rámce a následné analýzy přístupu jednotlivých orgánů k vyšetřování a stíhání těchto zločinů. Práce nejprve stručně představuje historický vývoj vnímání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a nastiňuje vývoj k nim se vztahující judikatury mezinárodních a smíšených trestních tribunálů a soudů. Následně podává přehled ukotvení sexuálních a genderově motivovaných zločinů v pramenech práva a vnitřních předpisech Mezinárodního trestního soudu, a to nejen z pohledu klasifikace těchto zločinů a definic jejich jednotlivých forem, ale věnuje se také pravidlům s nimi souvisejícím, která ovládají různé fáze vyšetřování a stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a která mají vliv na výběr personálu zúčastněného na řízení. Nakonec se zabývá minulou i současnou rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k...
|
|
|
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a jeho věcná jurisdikce - se zaměřením na zločin agrese
Kolářová, Michaela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 SHRNUTÍ MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A JEHO VĚCNÁ JURISDIKCE - SE ZAMĚŘENÍM NA ZLOČIN AGRESE Aktuální vývoj situace týkající se zločinu agrese a hledání jeho definice zaznamenává v těchto dnech významný posun. Ve světle revizní konferece v Kampale, jejímž deklarovaným cílem bylo nejen zhodnotit samotnou úlohu a fungování Mezinárodního trestního soudu s odstupem několika málo let od jeho založení, ale také, a pro účely této práce jistě zásadně, pokusit se nalézt definici zločinu agrese a určit podmínky výkonu jurisdikce Soudu nad ním. Účelem této práce je představit čtenáři problematiku týkající se zločinu agrese, nastínit vývoj jeho chápání na poli mezinárodního práva v průběhu posledních několika desetiletí a poskytnout čtenáři stručný nástin problematických otázek, jež během vyjednávání podoby zločinu agrese vyvstaly na povrch. Také, práce se snaží nastínit průběh samotných vyjednávání a zaměřit se na zásadní neshody, s nimiž se státy musely potýkat. Úvodní kapitola práce se zabývá teoreticko - právními otázkami vztahujícími se k mezinárodnímu trestnímu soudnictví. Text této kapitoly je věnován některým právním termínům, s nimiž je poté dále pracováno. Zejména je zde nastíněn rozdíl mezi pojmy zločin podle mezinárodního práva a mezinárodní zločin, důraz je také kladen na rozlišení individuální a státní...
|
|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Zločin agrese v římském statutu mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Hedl, Jakub ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zločinem agrese, který je jedním ze čtyř zločinů podle mezinárodního práva stíhaných Mezinárodním trestním soudem. Definice tohoto zločinu byla přijata na Kampalské revizní konferenci v roce 2010 a jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad tímto zločinem byla aktivována v roce 2018. Jedná se o významný milník ve vývoji mezinárodního trestního práva, protože poprvé od konce druhé světové války je možné stíhat "vůdce" států za spáchání útočného činu proti jiným státům. Cílem této práce je poskytnout stručné shrnutí historického vývoje zločinu agrese, analyzovat a zhodnotit nově přijatou definici. Zhodnocena bude taktéž jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese. V neposlední řadě se práce zabývá tím, jestli se agrese stala obyčejovou normou mezinárodního práva. Kapitola první se věnuje postavení zločinu agrese vůči ostatním zločinům podle mezinárodního práva a problematice užívaných pojmů a systematiky v mezinárodním trestním právu. Kapitola druhá popisuje složitý historický vývoj zločinu agrese. V rámci historické kapitoly je pozornost věnována hlavně mezinárodním vojenským tribunálům v Norimberku a Tokiu, kde byly formulovány zločiny proti míru, které jsou předchůdcem zločinu agrese. Na...
|
|
|
Princip komplementarity v Římském statutu
Urbanová, Kristýna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Princip komplementarity v Římském statutu Předložená disertační práce se věnuje analýze ne/fungování principu komplementarity v rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu a klade si rovněž za cíl posoudit, zda očekávání s tímto principem spjatá byla v této aplikační praxi reálně naplněna. Princip komplementarity se týká vztahu mezi výkonem trestní jurisdikce ze strany ICC a vnitrostátních orgánů a vždy byl vnímán jako základní stavební kámen fungování Mezinárodního trestního soudu, bez kterého by zřejmě státy nikdy k přijetí Římského statutu nedospěly, přičemž byl často stavěn do kontrastu s principem přednosti, jenž byl zakotven ve Statutech obou ad hoc tribunálů zřízených v devadesátých letech Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Před dvaceti lety panovalo jak mezi státy, tak mezi odbornou veřejností rozsáhlé přesvědčení, že díky komplementaritě bude Mezinárodní trestní soud zasahovat až jako nástroj posledního možného řešení a bude vykonávat svoji jurisdikci až tehdy, kdy státy disponující v daném případě jurisdikcí nejsou ochotny nebo schopny vyšetřovat či stíhat osoby podezřelé ze spáchání zločinů podle mezinárodního práva v jurisdikci Soudu. Vzhledem k tomuto důrazu na neochotu či neschopnost státu věc vyšetřit tak měl princip komplementarity zajistit tu správnou rovnováhu mezi...
|
host ::
RSS.